Brněnské občanské iniciativy příští týden zahájí veřejnou kampaň za nové referendum o poloze brněnského hlavního nádraží. Dosavadní postup radnice ve věci polohy brněnského nádraží považují zástupci aliance občanských sdružení Referendum 2014 za nepřijatelný. Upozorňují, že většina obyvatel je podle všech zatím provedených průzkumů proti záměru radnice odsunout nádraží.
Tvrdí, že o problému mají právo definitivně rozhodnout občané v referendu, jehož konání současně s komunálními volbami na podzim 2014 chtějí prosadit. Stejný návrh plánují na zastupitelstvu 21. 1. podat zastupitelé Strany zelených. Pokud návrh neprojde, chtějí občanská sdružení referendum prosadit sesbíráním zákonem vyžadovaného počtu podpisů.
Návrh Strany zelených podpoří TOP 09 a Aliance 2014 předpokládá i podporu KSČM. Naopak se očekává, že proti návrhu budou ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Návrh tím pádem neprojde a občanské iniciativy začnou ihned se sběrem podpisů, které chtějí shromáždit do letních prázdnin. Chtějí tak splnit zákonnou podmínku pro vyvolání referenda občanskou iniciativou zdola.
Alianci „Referendum 2014“ tvoří brněnské pobočky Hnutí DUHA, Masarykovy demokratické akademie a Dětí Země. Svůj záměr prosadit referendum o nádraží oznámily na tiskové konferenci v pátek 17. 1. „Počítáme s tím, že návrh zelených na zastupitelstvu přes velkou koalici ODS a ČSSD neprojde. V tom případě neprodleně zahájíme sběr podpisů, kterých k vyvolání referenda potřebujeme něco přes 20 000. Vzhledem k tomu, že většina brněnské veřejnosti je dlouhodobě proti přesunu a proti jednostrannému přístupu radnice, nepochybujeme, že se nám ho vyvolat podaří,“ říká Jakub Patočka z Masarykovy demokratické akademie, který vznik aliance v minulém roce otevřeným dopisem primátoru Onderkovi inicioval.
Jedno referendum na stejné téma už se před deseti lety v Brně konalo, nebylo ale závazné kvůli nízké účasti, protože jej tehdy radnice vyhlásila krátce před krajskými volbami. Zastánci referenda jsou přesvěčeni, že to by se již dnes stát nemohlo. Miroslav Patrik z Dětí Země říká: „Na rozdíl od roku 2004 je dnes k úspěchu referenda třeba účast jen 35 % oprávněných voličů. Kromě toho správní soudy opakovaně rozhodují ve prospěch konání referend souběžně s volbami, takže tehdejší úskok radnice by se dnes již nedal s úspěchem opakovat.“
Důraz kladou zastánci referenda na to, aby se po rozhodnutí o poloze nádraží jeho definitivní podoba řešila v sérii otevřených, veřejných soutěží. „Chceme dosáhnout toho, aby měla rozhodující vliv nejen na umístění, ale i podobu nádraží veřejnost, odborná i laická. Otevřené soutěže zabrání tomu, aby se s modernizací nádraží spojené zakázky účelově přihazovaly na politiky napojeným podnikatelským bratrstvům,“ říká architekt Jan Sapák.
Prosazení prvního úspěšného komunálního referenda v Brně považují zástupci kampaně také za příležitost oživit v Brně zájem občanů o veřejné dění a posílit vliv veřejnosti na politiku. Koordinátorka místní skupiny Hnutí DUHA Lýdia Grešáková říká: „Díky instituci referenda mají občané konečně příležitost ovlivnit zásadní otázky rozvoje města přímo. Pokud jim tu možnost nedají sami volení zástupci, mohou se jí snadno domoci sami. Chceme ukázat, že lidé se chtějí a dokáží zapojit do rozhodování a prosadit svoji vůli v demokratické diskusi. Není důvod, proč by se nám to nemělo podařit.“